10. - 13. ledna 2014 = DNY HRŮZY aneb "MAMKO, HLEDEJ!"

Moje milé potkaní slečinky se rozhodli že budeme hrát na schovku za posledních pár dní jsem vymýšlela všechno možné aby přestali utíkat z klece - velké mezery. Začalo to naprosto nevinně. Obě seděli v domečku na stole zrovna jsem je chystala k paní dokrotce, pohladím holky hlídkující na stole, otočím se pro přepravku, otočím se zpátky a černá nikde. Chytím Torinku, dám do přpravky a hledám. Klec jsem obrátila na ruby. A to 2x! Říkám si, já jsem snad úplně slepá?! Zavolám na přítele a hledáme oba.. Po půlhodině hledání něco zarachtá v šuplíku, otevřu spodní šuplík a kdo na mě nekouká? Mezi pastelkama na mě zíra naše milá černotina Viki. Sáhnu pro ní, ale než jí stihnu chytit, sápe se ponoze stolu nahoru. Nevěřícně hledím na do jak si poradila s lesklou dřevotřískovou deskou (noha psacího stolu) a opřená zády o zeď frčí nahoru. Nechápu..

Nakonec zloduška byla lapena a jelo se.

Aby toho nebylo málo. Hned po příjezdu jsem klec odsunula od psacího stolu i s krabicemi na kterých stojí aby se na psací stůl nedostali a nemohli sešplhat na zem. Chyba lávky. Ráno přidu a vidím jak černá s bílou hravě pendlují mezi stolem a klecí - ikdyž mezera mezi nimi byla kolem 50 cm. Ok. To by se ještě dalo zvládnout... Ale že budu včera večer hledat hodinu tu bíločernou potížistku, to by mě nenapadlo. Černá je na schovávačky expert, ale tentokrát ji bílá trumfla. Našla jedinou skulinku v celé kuchyni a zalezla pod kuchyňský kout. Já ani nevěděla že tam ta díra je! Bydlíme tu teprve krátce.. Hold jsou rychlejší.. A aby toho nebylo málo, nechtělo se jí vylézt ven.

Dvě hodiny jsem celá zoufalá seděla a mezi lákáním té bílé potvoře nadávala =) No nakonec vylezla, já ji lapila ale holky strávili noc v přepravce - nerada bych aby se jim něco stalo. Provizorně jsme je přemístili do uzavřené místnosti 1m x 2m kde nemuzou nikam zalézt - nouzové řešní nám poskytnul záchodový prostor =D Zoufalá doba si žádá zoufalá řešení..

Hold se musí pořídit jiná klec. Hned zítra si pro ní jedeme ;)